Nikdy neříkej nikdy

04.02.2021

Nikdy neříkej nikdy

Odjakživa jsem zimomřivá, smáli se mi kvůli tomu už spolužáci na vysoké škole a nikdy by mě nenapadlo, že se jednou uprostřed zimy začnu otužovat. Jenže nikdy neříkej nikdy. Začala jsem se otužovat, ne protože to teď dělá dneska kdekdo a je to moderní, ale protože mne k tomu dovedlo moje tělo.

V létě chodím hodně bosa a loňské léto mne začaly lákat všechny potoky a potůčky, které jsem potkala. I když nebylo zrovna moc teplo, chtělo se mi smočit v nich nohy, nechat vodu proudit kolem kotníků a odplavovat únavu, stresy a všechno nepotřebné. S přicházejícím podzimem jsem přestala chodit bosa a začala si každé ráno sprchovat nohy studenou vodou. Pak mne ale začalo škrábat v krku a já jsem sprchování na pár dní opustila. Když už mi bylo dobře, ke sprchování jsem se vrátila, jenže mě zase začalo škrábat v krku a tak jsem si řekla, že to nebudu lámat přes koleno a nechám to být.

Před vánocemi mě tchýně požádala ať si sama něco koupím k vánocům, že ona vůbec neví, co mi dát. Vyrazila jsem tedy do města. Ve výloze knihkupectví na mě zamrkala kniha Wima Hofa Ledový muž. O tomhle chlapíkovi už jsem něco slyšela a tak jsem si knihu šla dovnitř prolistovat. Zaujala mě tak, že už jsem ji do regálu nevrátila. Přečetla jsem ji během několika dní a začala s dýcháním a studenými sprchami, přestože byl konec prosince, doba asi nejméně vhodná pro začátek otužování. A od té doby v tom jedu.

Nepočítám, jak dlouho pod sprchou vydržím, jen postupně zvětšuju plochu těla, na kterou vodu pustím. Snažím se nebrat chlad jako nepřítele, ale jako zajímavého společníka. Když některý den vynechám, nijak si to nevyčítám a když některý den zůstanu jen u kotníků, beru to tak, že je to v pořádku. Snažím se vnímat svoje tělo a jeho signály, nechci lámat žádné rekordy ani posunovat svoje limity, nechci si nic dokazovat, nechci dávat na sociální sítě fotky jak se nořím do ledové vody, nechci propagovat Wima Hofa a jeho metodu. Dělám to jen protože mě to baví a dělá mi to dobře. A jaký je závěr? Buďte pozorní, všímaví a laskaví ke svému tělu. Tělo jsme dostali, abychom mohli přebývat na tomto světě a máme o něj pečovat a být za něj vděční. Dopřávejte svému tělu pravidelný pohyb i odpočinek, masáže, jógu, saunu, zkrátka cokoli, co vám dělá dobře, všímejte si potravin, které vám dělají dobře a také těch, které vám dobře nedělají. Když budete pozorně poslouchat, vaše tělo nám napoví co potřebuje a co je pro něj v danou chvíli nejlepší.